Jsou vousatí týpkové s dredy, komunitní
zahrádkáři, otcové na mateřské nebo třeba guerilloví básníci fenoménem poslední
doby, nebo je snaha části populace jít proti proudu a dělat věci jinak přirozenou
součástí lidské společnosti?
Sociolog Daniel Hanzl z jihlavské Vysoké školy
polytechnické soudí, že platí obojí. Lidí, kteří se způsobem života, oblékáním nebo
svými koníčky odlišovali od většiny ostatních, lze podle něj najít dost
v každé etapě dějin, málokdy však jejich počínání mělo takový ohlas jako
v posledních letech. „Hlavní zásluhu na popularitě různých alternativních
životních postojů, subkultur, komunit a hnutí mají moderní média a sociální
sítě. To dříve nebývalo a v tom je dnešní doba určitě výjimečná,“ říká
Hanzl.
Pokud je pro současnou společnost něco charakteristické,
jsou to podle Ondřeje Císaře ze sociologického ústavu Akademie věd právě rozdíly mezi
životním stylem a postoji lidí. „Vymezení se vůči většině již dávno není jen
aktem odporu nebo kritiky, ale je samotnou součástí ekonomického a politického
systému, v němž žijeme. Stejně jako se diferencují politické postoje a
názory, diferencují se také spotřebitelské nálady a vkus,“ vysvětlil Císař.
O pohledu sociologů na moderní fenomény se dovíte více
už v pátek na www.munimedia.cz
