Byl by to zcela jistě nejlepší film Zdeňka Trošky. Jmenoval by se Slunce, seno a Žďorp. MarekVašut nemá prachy, tak v sázce jí tenisky. Marek Brodský divně kouká. Pak zakládají kapelu. Bigbít. Z Valmezu.
 |
| Mňága a Žďorp 3. června na Zámostí. Foto: Deník/Libor Plíhal |
V tom filmu by bylo všechno. Konkurz na hlavního zpěváka. Členové kapely vybírání skrze počítačový program. Velký prachy, zrada a nenávist. Blázinec. Hrající ananas. A taky holky. Příběh na Oskara, který se možná stal a možná ne, zeptejte se Petra Zelenky... Ten film bohužel nevznikl. Ale nevadí, i realita je pestrá až až.
S onou realitou jsem se poprvé setkal kdysi dáááávno. To přehrabáváte máminy kazety a netušíte, že při hledání Čtyřlístků a Spejblů s Hurvínky potkáte lásku na celý život. Schovávala se na straně B doma nahrané kazety. Ácko okupoval lahodný název Bublanina (Načeva, vím, ne), béčko cosi s podivným zvukem a ještě divnějším názvem (možná, že kdybych věděl, že znamená "sračky a krámy", líbilo by se mi to už tehdy). Láska na první poslech to nebyla. Ale když jsem na jejich optimisticky depresivní songy narazil v pubertě, nebylo co řešit, byl jsem v tom až po uši. A trvá to doteď.
Mňága a Žďorp. Valašskomeziříčská kapela okolo Petra Fialy. Chytlavá hudba a inteligentní texty, které ani po letech neztrácejí na síle. Banda, kterou "můžu" kdykoliv a kdekoliv. Třeba na Zámostí, srdcovém festivalu pod zámkem v Třebíči. Mňága tam hrála v roce 1997 při prvním ročníku. Ve stejném roce, kdy nechybělo málo, a česká kina okupoval velkofilm Slunce, seno a Žďorp. Náhoda...?
Mňága a Žďorp se každopádně letos do Třebíče vrací a v pátek 3. června zahraje na jubilejním dvacátém Zámostí. Když jsem si na jaře na Mňágu zašel do Lucerny, nedalo mi to, a musel se Petra Fialy zeptat, jestli si třebíčskou prahistorii pamatuje. No a když už jsem měl tu vzácnou možnost, zabrousili jsme i dále. Kam? Čtěte večer Munimedia a dozvíte se sami.
