Založit zahradu je prý akt optimismu. A co teprve už potřetí zahradu stěhovat. To musí být člověk optimismem přímo nabitý. Brněnská komunitní „Zahrada v pytli“ se stěhovala už třikrát. Zahradu založili před třemi lety lidé, kterým se nelíbil stav veřejných prostranství, a zároveň se snažili najít způsob, jak se vyhnout nakupování zeleniny, která po cestě za spotřebitelem často najezdí tisíce kilometrů. Chtěli společně utvářet prostor zahrady, pěstovat, scházet se, pořádat semináře o přírodním zahradničení a kompostování.
Prvním
domovem „Zahrady v pytli" byl otevřený vnitroblok na ulici Leitnerova. Další sezónu se pytle na bylinky, květiny a zeleninu přesunuli k
multifunkčnímu centru Industra v brněnském Jižním centru, které místy připomíná stále
území nikoho.
Loni
na podzim se sázely cibuloviny už na ulici Kamenné, kde v zahradě
patřící školskému zařízení pro environmentální vzdělávání
Lipka našla komunitní zahrada svůj současný domov.
Zajímalo mě,
kdo přijde začátkem dubna na Kamennou na první jarní zahradničení a jak vlastně
taková společná zahrada funguje. Přes třicet let se totiž
profesně pohybuji mezi lidmi, kteří se tvorbou zahrad živí, ať už projektováním
zahrad nebo jejich zakládáním. Majitelé zahrad jsou pro ně klienty, někdy více,
někdy méně příjemní. A zahrada je pro ně zakázka. Chtěla jsem proto poznat ty, pro které je zahradničení
především příležitostí se potkávat. Byla jsem svědkem nejenom vzniku komunitní
zahrady, ale možná i nových přátelství.
Kdo jsou ti, kteří přišli sázet jahody a set petrželku do komunitní zahrady na břehu řeky Svratky a co je k tomu vede, se dozvíte na muniMEDIA.
Jana Šimečková
