Je to pár let, co jsem shodil asi dvacet kilo a dozvěděl jsem se od kamaráda, že ideální způsob, jak opět velmi rychle neinklinovat ke zmrzlině, čokoládě a svíčkové se šesti je nakoupit si hromadu drahého oblečení. Pak vám je totiž líto, když se do něj nevlezete.

Tím moje láska k oblékání začala. Být denně na očích spoustě lidí přidala k hromádce a už se to se mnou vezlo. 

Saka, boty, kapesníčky, kravaty, hodinky. Poněkud sexisticky jsem si před tím myslel, že utratit desetitisíce za to, co má člověk na sobě, může jen žena (nebo magor). Mýlil jsem se. A objevil jsem, že se z denního přemýšlení nad desítkami roztodivných kombinací barev, proužků, koleček a struktur (a pravidelného lovu po aukcích a seconhandach) může člověka naplnit stejně, jako sbírání známek nebo lepení papírových modelů. 

Dnes móda pánům přeje. Pryč jsou doby širokých tenisek, riflí s rozkrokem u kolen a čepici s rovným kšiltem. Současnost přeje chaosu nejen ve vztazích, lidské duši, ale taky oblékání, a to je přesně důvod, proč je záliba v tomto stylu tak zajímavá. Kombinuje se naprosto cokoliv. Kde nic není, ani smrt nebere. Tím se teď řídí návrháři, protože už nemají kde brát své nápady a tak povětšinou hledají v minulosti. A tak na sebe můžete v podstatě hodit cokoliv, co trochu latí, a být šik a zajímaví.

Říká to i Kieu Ly Le, bezpochyby zajímavá studentka módního návrhářství z Brna. Drobné děvče vietnamského původu, se zálibou v minimalismu, kapku ostýchavé, ale zdá se zná svoje pappenheimské. 

Pokud se chcete podívat na rozhovor s Kieu Ly Le, tady je článek na Munimédiích. 

Mimochodem, pokud jste to nepoznali, rozvovor je natočený na mobilní telefon. Konkrétně iPhone 6. V novinářské hantýrce se tomu posledních pár let říká MoJo (mobile journalism). Trend, který asi časem chtě nechtě budou muset ovládnout všichni novináři, ať už píšící, nebo točící. Ale hodit se bude i "civilistům". 

Představte si to. Vytáhnete mobil z kapsy a točíte. Ve stejné kvalitě, jako řada velmi drahých kamer (pravda, pro stabilní záběr potřebujete stativ). 

Takto jsem točil rozhovor s Kieu Ly Le. Bylo to opravdu jednoduché. Stačí správná aplikace a pár kliknutí na obrazovku:

Cagi