Jsou vousatí týpkové s dredy, komunitní zahrádkáři, otcové na mateřské nebo třeba guerilloví básníci fenoménem poslední doby, nebo je snaha části populace jít proti proudu a dělat věci jinak přirozenou součástí lidské společnosti? 

Sociolog Daniel Hanzl z jihlavské Vysoké školy polytechnické soudí, že platí obojí. Lidí, kteří se způsobem života, oblékáním nebo svými koníčky odlišovali od většiny ostatních, lze podle něj najít dost v každé etapě dějin, málokdy však jejich počínání mělo takový ohlas jako v posledních letech. „Hlavní zásluhu na popularitě různých alternativních životních postojů, subkultur, komunit a hnutí mají moderní média a sociální sítě. To dříve nebývalo a v tom je dnešní doba určitě výjimečná,“ říká Hanzl.

Pokud je pro současnou společnost něco charakteristické, jsou to podle Ondřeje Císaře ze sociologického ústavu Akademie věd právě rozdíly mezi životním stylem a postoji lidí. „Vymezení se vůči většině již dávno není jen aktem odporu nebo kritiky, ale je samotnou součástí ekonomického a politického systému, v němž žijeme. Stejně jako se diferencují politické postoje a názory, diferencují se také spotřebitelské nálady a vkus,“ vysvětlil Císař.

O pohledu sociologů na moderní fenomény se dovíte více už v pátek na www.munimedia.cz